• Mgr. Kuchtová Dana (ve funkci od 9.1.2007)
• PhDr. Kopicová Miroslava (ve funkci od 4.9.2006 do 8.1.2007)
• JUDr. Buzková Petra (ve funkci od 15.7.2002 do 4.9.2006)
• Zeman Eduard (ve funkci od 22.7.1998 do 12.7.2002)
• Sokol Jan (ve funkci od 3.1.1998 do 17.7.1998)
• Gruša Jiří (ve funkci od 3.6.1997 do 2.1.1998)
• Pilip Ivan (ve funkci od 2.5.1994 do 2.6.1997)
• Piťha Petr (ve funkci od 3.7.1992 do 27.4.1994)
• Vopěnka Petr (ve funkci od 29.6.1990 do 2.7.1992)
• Adam Milan (ve funkci od 5.12.1989 do 27.6.1990)
• Synková Jana (ve funkci od 12.10.1988 do 4.12.1989)
• Juliš Karel (ve funkci od 8.5.1987 do 11.10.1988)
• Vondruška Milan (ve funkci od 8.10.1975 do 7.5.1987)
• Havlín Josef (ve funkci od 8.7.1971 do 8.10.1975)
• Hrbek Jaromír (ve funkci od 27.8.1969 do 7.7.1971)
• Bezdíček Vilibald (ve funkci od 9.1.1969 do 27.8.1969)
• Kadlec Vladimír (ve funkci od 8.4.1968 do 8.1.1969)
• Hájek Jiří (ve funkci od 10.11.1965 do 7.4.1968)
• Císař Čestmír (ve funkci od 20.9.1963 do 10.11.1965)
• Kahuda František (ve funkci od 15.12.1954 do 19.9.1963)
• Štoll Ladislav (ve funkci od 1.10.1953 do 15.2.1954)
• Sykora Ernest (ve funkci od 1.2.1953 do 1.10.1953)
• Nejedlý Zdeněk (ve funkci od 25.2.1948 do 28.2.1953)
• Stránský Jaroslav (ve funkci od 2.7.1946 do 2.3.1948)
• Nejedlý Zdeněk (ve funkci od 5.5.1945 do 2.7.1946)
• Moravec Emanuel (ve funkci od 19.1.1942 do 5.5.1945)
• Kapras Jan (ve funkci od 1.12.1938 do 19.1.1942)   
   
• Bukovský Stanislav (ve funkci od 4.10.1938 do 1.12.1938)
• Šubert Engelbert (ve funkci od 22.9.1938 do 4.10.1938)
• Franke Emil (ve funkci od 24.1.1936 do 22.9.1938)
• Krčmář Jan (ve funkci od 14.2.1934 do 24.1.1936)
• Dérer Ivan (ve funkci od 7.12.1929 do 14.2.1934)
• Štefánek Antonín (ve funkci od 20.2.1929 do 7.12.1929)
• Hodža Milan (ve funkci od 12.10.1926 do 20.2.1929)
• Krčmář Jan (ve funkci od 19.3.1926 do 12.10.1926)
• Srdinko Otakar (ve funkci od 9.12.1925 do 18.3.1926)
• Markovič Ivan (ve funkci od 3.10.1924 do 9.12.1925)
• Bechyně Rudolf (ve funkci od 7.10.1922 do 3.10.1924)
  (1881 - 1948), patřil ke špičce meziválečné sociální demokracie. Novinařina jako veřejná činnost ho vynesla až do rakouské říšské rady, kde byl poslancem od roku 1911. Za první světové války sloužil jako údajný velezrádce za trest na ruské frontě. Válku Bechyně přežil s trvalými následky na zdraví. Éru první republiky prožil prakticky neustále ve státních službách a ministerských funkcích, byl i místopředsedou vlády.
  (zdroj: Železničář, týdeník českých železničářů)
   
• MUDr. Šrobár Vavro (ve funkci od 20.9.1921 do 7.10.1922)
  (1867 - 1950), už od mládí se podílel na veřejném životě. Pro svou politickou a národoveckou činnost byl vyloučen ze všech škol bývalého Uherska a musel dokončit svá středoškolská studia v moravském Přerově. Na Karlově univerzitě v Praze se ještě jako student medicíny stává členem omladinářského hnutí a jako předseda spolku Detvan probojovává novou koncepci osvobozeneckého slovenského hnutí. V nové republice je dr. Vavro Šrobár poslancem až do roku 1925 a senátorem až do roku 1935. V té době také zastává funkci ministra s plnou mocí pro správu Slovenska, později je postupně ministrem zdravotnictví a unifikací a konečně ministrem školství a osvěty. I přes své stáří se ihned po okupaci fašisty stal významným účastníkem slovenského podzemního hnutí.
  (zdroj: Knihovna Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR)
   
• Šusta Josef (ve funkci od 15.9.1920 do 16.9.1921)
  (1874 - 1945), historik, spisovatel a politik. Po studiích v Českých Budějovicích, Praze a Vídni odjel na studijní pobyt do Itálie na Rakouský historický ústav v Římě, Vatikánský archiv. Působil jako profesor všeobecných dějin Univerzity Karlovy (1910) a prezident České akademie věd a umění (1939–45). Ministr školství ve vládě Jana Černého. Člen Pátečníků, přítel Masarykův, Benešův, Čapkův. Přispěvovatel Lumíra, Lidových novin, Venkova aj. Měl kritický vztah k římskokatolické církvi – vystoupil z ní po návratu ze studijního pobytu v Itálii a Vatikánu. Nositel francouzského řádu Komtura Čestné legie.
  (zdroj: Wikipedie, otevřená encyklopedie)
   
• Habrman Gustav (ve funkci od 14.11.1918 do 15.9.1920)
  (1864 - 1932), politik, sociální demokrat. V letech 1907-1918 poslanec říšské rady ve Vídni, 1918-1920 ministr školství a pak ministr sociální péče, v r. 1924 prosadil Zákon o pojištění zaměstnanců.
  (zdroj: Wikipedie, otevřená encyklopedie)